Czech Open 2013 – děs a hrůza

Letošní festival byl téměř ochuzen o hráče Makkabi. Když nepočítám sebe při mém šachovém umění – či spíše neumění za šachistu, jediným účastníkem byl vlastně Milan Boháček, kapacita našeho oddílu.

Snažili jsme se v Rapid turnaji dvojic (2×10 min.+5 sec./tah), loni jsme zahajovali se dvěma velmistry, letos ne, ale výsledek byl stejný…

Celkem Milan bodoval v úvodních kolech, já zase v závěru a oba vybojovali 3/7, kolega však s průměrem soupeřů o 170 vyšším. Jako družstvo jsme zaknihovali 2 výhry, 2 remízy a 3 prohry. Výsledkem bylo 25. místo z 37 družstev. Já osobně jsem vypustil výhru se silným borcem a osobností Brna Janem Uhmannem, Milan uhrál cenný výsledek – remis s jeho oddílovým kolegou z Hustopeče Ivanem Markovičem. Celkově byl turnaj dobrý, ale přece jen chybělo poměrně málo k tomu, aby výkon a výsledek byly lepší.

Druhý den a Fischerovy šachy (2×15 min.+10 sec./tah) bych nejraději vypustil. Tato disciplína mne moc baví a su jejím velkým přívržencem, anžto výsledky tomu neodpovídají… Byl to hodně silný turnaj (2 GM, 4 IM, 6 FM, 35 účastníků z 10 zemí, 30. místo), ale 2/7 je málo, i když jsem si dobře zahrál – nejdelší partii celé akce s IM z Ruska.

Takže vlastně největší zážitek z tohoto dne bylo setkání s Vladimírem Martincem (pro mladé – legendou pardubického a českého hokeje) na parkovišti u restaurace Sport. Poprosil jsem jeho a okolojdoucího pána, zda by nás vyfotil. Oba ochotně souhlasili, Vladimír byl vstřícný a až při vracení foťáku jsem se dozvěděl, že nás zvěčnil ředitel (či prezident) místního hokejového klubu…

Dopoledne jsem nafotil a dal se vyfotit s Davidem Navarou, též byl vstřícný tak, jak je o něm známo. David sám o sobě je člověk na psychologickou studii. O den později jsem udělal radost ještě Radkovi Trmačovi a společně je vyfotil.

Nevstoupíš dvakrát do jedné řeky… – vstoupil jsem. Ne snad šipku či placáka do pardubického Labe, ale obdobně jako loni jsem měl v Rapidu (2×10 min.+10 sec.) famózní nástup 0,5 ze 3, obdobně i věkový průměr soupeřů-ek byl cca 13 let, obdobné i národnosti – rudé SSSR. Tentokráte dokonce ve dvou případech ztráty proti dívčímu mládí. Ve 4. kole opět Ruska, ale tentokrát kupodivu výhra.

Smolný los 5. kola mi přisoudil kamaráda z Křetína-Adamova: Radka Trmače. Radek mi dvakrát nabízel remízu, ale chtěl jsem si zahrát a obětoval pěšce. Po několika hrubkách se mi podařilo vyhrát a tím narušit komunikaci na několik hodin, což mne mrzelo.

V dalších duelech jsem pravidelně střídal výhry s prohrami a zakončil akci se 4,5 body, což není propadák, ale též nijak zvlášť dobrý výkon. Celkové umístění 47. z 88 účastníků.

Celkově bych akci zhodnotil takto – všude měli dobré pivo, tedy to byla vydařená akce a hlavně, tchyně s manželkou si ode mne odpočinuly…!

[ratings]