Praha hotel Don Giovanni od 28. do 7. srpna 2021. Tato zdánlivě utajená akce byla šita horkou jehlou – Polsko kvůli Covidu odmítlo pořádání akce a tak se toho ujali kamarádi z AVE KONTAKTU Pardubice. Dozvěděl jsem se vše náhodně při telefonátu s Petrem Laušmanem.
Během jednoho týdne jsem dal dohromady sestavu ve složení:
V rámci retro nás hráčů název družstva:
Makkabi Boskovice, což je značka s tradicí, něco jako Mercedes, či Microsoft
- Samozvaný kapitán Pavel Hubený – Slavia Boskovice
- Jan Zemánek – Jevíčko
- Tomáš Baránek – Sloup v Moravském Krasu
- Pavel Sysr – Letohrad
Družstvo jsem utvořil bez hvězd, ale takové, abychom si „sedli“ a měli dobrou partu. To se mi, jak se domnívám podařilo a jsme všichni dobří kamarádi.
Vyrazit jsme chtěli autem, ale při parkovném 250 Kč denně jsme nakonec jeli vlakem, když jsme kupodivu nemuseli ČD platit parkovné lokomotivy a vagónů.
Upozornil jsem kamarády na mé nebetyčné chrápání, ale risknuli jsme to a spali jsme tři na pokoji. Jan Zemánek z Jevíčka bydlí u sestry, která má byt v Praze.
Kamarád z AVE KONTKTU mne po telefonu potěšil lichotkou: v jeden den mi udělaly radost dvě věci – přihlásila se reprezentace Francie v čele s mistrem světa seniorů a Makkabi Boskovice…
Pokoj ne zrovna luxusní má pro tři lidi kupodivu dvě křesla. Jinak vše v pohodě a navíc hned naproti vybavená kuchyňka s mikrovlnkou, varnou konvicí a ledničkou. Jakoby na internátě, VŠ kolejích, či penzionu… Ale měl jsem zde azyl, když mládežníci spali a já mohl stahovat fotky z karty a psát tyto řádky.
Hned první den jsem měl možnost mluvit s panem Vlastimilem Hortem, s kterým se znám z jeho oslavy padesátin (nebo sedmdesátin?) na Zámecké sýpce v Blansku, kam mne nepozval pan Hort, ale Vlastík Chládek. Setkal jsem se moc rád s dalšími osobnostmi českého šachu – panem Ivanem Hausnerem, Sergejem Movsesjanem, Julií Kočetkovou se synem, Vlastimilem Jansou, Josefem Přibylem, Janem Smejkalem, Michalem Konopkou, v neposlední řadě s paní Růženou Přibylovou a dalšími…
Turnaje nad padesát let se zúčastnilo 10 týmů a hráli jsme kruhovým systémem. Nad 65 let hrálo první den 20 týmů, když dodatečně dorazila reprezentace Norska a doplnila tak účast na 21 družstev.
V prvním kole jsme nafasovali hratelné soupeře – tým Bohemia Pardubice. Všichni jsme měli soupeře o 400 bodů silnější, ale vypadalo to na remízu 2:2. Skončil jsem první, když soupeř se zachránil věčným šachem pod matem. Obětoval jsem kvalitu a dva pěšce, v závěru věž. Moc mne potěšilo, jak GM, IM a další diváci sledovali tuto partii…Víte co to je, když Vlastimil Hort, Vlastimil Jansa, Zbyněk Hráček či Petr Hába zastaví své kroky u Vaší šachovnice? Na ostatních šachovnicích to vypadalo remízově a tak jsem oslovil z titulu kapitána rozhodčího, že nabízíme 3x remis a výsledek 2:2. Řekl mi, že na ME družstev je toto zakázáno…Nakonec od remizoval soupeře Jan Zemánek, Tomáš prohrál na čas a Pavel zkazil pěknou pozici. Ale počin jsme měli a neprohráli s nulou. Soupeři z Pardubic nás chválili a říkali, že jsme určitě neřekli poslední slovo.
V druhém kole jsme nafasovali reprezentaci České republiky. Zbyněk Hráček v prvním kole se štěstím remizoval s Danielem Šormem, na partii proti mně se necítil silný v kramflecích a vynechal zápas. Můj soupeř GM Petr Hába zvolil d4. Po partii mi říkal, že se na mne připravoval a bál se hrát proti mně Výměnnou Španělskou. Nebál se hrát Holandskou…kde jsem zvolil složitý převod bělopolného střelce a zanedbal vývin. Obětoval jsem kvalitu za spojeného volného pěšce, avšak Petr matovým útokem zakončil partii – prostě mi nedal šanci. To již ale dohrál Honza, který s GM Markem Vokáčem přišel o dva pěšce hned v zahájení a korektně vzdal. Na trojce Tomáš Baránek zanedbal vývin, vařil z vody, ale neuvařil…Na čtyřce Pavel proti Michalu Konopkovi (náš špičkový trenér, např. měl angažmá u repre Mongolska, což není šachově slabý stát) stál dobře, ale přece jen kvality Michala se projevily.
Ve třetím kole budeme mít tým „1960-1969“ v čele s jedničkou IM Danielem Šormem. O tom ale opět zítra ráno v kuchyňce hotelu Don Giovanni…
3. kolo: Makkabi Boskovice – „1960-1969“
0 : 4
Ve 3. kole nás čekal tým vedený kapitánem FM Davidem Šormem. David v prvním kole remizoval se Zbyňkem Hráčkem a měl tedy dobrou náladu. Na partii jsem spotřeboval 8 minut, soupeř cca 110. Podcenil jsem diagonálu a1 h8 a po krásné oběti věže prohrál. Honza hrál vyrovnanou partii, ale přišel o kvalitu a kopíroval můj příspěvek týmu. Tomáš obětoval figuru za dva, později tři pěšce, ale soupeř našel tenkou cestičku k výhře. Pavel přišel o pěšce a očekávaný výsledek 0 : 4 byl potvrzen.
Dnes máme tým reprezentace žen ČR a budeme se snažit naši dobrou hru zúročit v zápasové body.
Do dnešního dne jsem po schodoch, po schodoch ušel cca 6.600 stupínků – že bych po turnaji byl hubený Hubený?
4. kolo: Makkabi Boskovice – Repre ženy ČR
0 : 4
Ženy repre vzorně reprezentovali. Natřeli nám to 4 : 0 a nijak se s námi nepáraly. Já osobně jsem hrál s legendou Čech, Eliškou Richtrovou a bylo mi ctí se s ní utkat. V partii samé však jsem udělal hrubou chybu a po následcích se rozhodl obětovat koně. Eliška mi moji nekorektní oběť vyvrátila a sehrál jsem opět nejkratší partii týmu.
5. kolo: TJ Sokol Udlice – Makkabi Boskovice
3,5 : 0,5
Významně jsem se zdokonalil v Zeměpisu: Udlice jsou u Chomutova, tak 4 km, prej, kdyby mezi Udlicemi a Chomutovem nebyla díra do země (důsledek těžby), byly by již dávno spojeni…
Na šachovnici přilétla třetí vlaštovka – Tomáš po hodně originálním průběhu udržel soupeře na uzdě a remizoval! Velmi jsme gratulovali, každá remis s dosavadními soupeři je cenná.
Mě se opět podařilo zkazit pozici a opět prohrát. Do útoku jsem obětoval věž za koně plus pěšce a přešel do vyhrávajícího útoku. Ten však vyšuměl a při přechodu do koncovky jsem přehlédl mezi šach, kterým soupeř partii vyhrál.
6. kolo: Makkabi – Vysočina
0,5 : 3,5
Náš snad nejvyrovnanější zápas jsme opět prohráli. Skončil jsem první po hrubce. Měl jsem pěknou pozici jako vždy, ale přehlédl jsem ztrátu figury. Na partii (cca 35 tahů) jsem spotřeboval cca 10 minut, soupeř cca 1 hodinu, dvacet minut…- spoluhráči mi to vyčítají, ale když mne to dlouhé sezení nebaví, pořád do toho koukat, skoro nic se na šachovnici neděje, chodit po sále kolem dokola, když je pětkrát, také přestane bavit…
Opět zabodoval Tomáš a se silným soupeřem se dobře držel. Hlídal slabiny a po vytvoření jedné soupeři partii sehrál pěkně. Honza prohrál na čas – čtyřicátý tah udělal, ale potom mu nestačilo půl minuty na sehrání tahu, cca pětačtyřicátého…Pozici měl dle mne lepší a mohl hrát na výhru. Krásnou partii sehrál Pavel Sysr, který ubránil útok, získal pěknou pozici a ve chvíli, kdy měl sklízet ovoce vytvořil hrubku – odevzdal věž.
Dnes máme repre Německa, uvidíme, hrajeme čím dál lépe a třeba se zadaří…!
7. kolo: GERMANY WOMEN – Makkabi Boskovice
3 : 1
Na Němky jsme si věřili, i když z jejich lídra – IM (ne WIM, ale IM!), šel strach. Jejich hvězda však nenastoupila a objevily se ve zvláštní (zřejmě taktické) sestavě – zhruba ELO: 1.1869, 2. 1900, 3. a 4. přes dva tisíce…věřili jsme si, ale zápasový bod byl daleko. Faktorem zápasu bylo i nachlazení Pavla, který z večerních procházek mírně onemocněl, ale snad to bude dobré.
První zakončila partii moje maličkost. Soupeřka krásné vizáže mi spadla do mých variant Španělky, ztrácela hodně času a ve finále nestihla udělat čtyřicátý tah – bylo mi jí líto, ale co s tím, čo robiť…Po nějaké době si Pavel nechal zavřít střelce a partie byla prohraná, tedy 1 : 1. Tomáš měl remízové postavení, ale přece jen jej soupeřka přežďuchala. Honza obdobně…Tedy ženy z Německa s námi zametly, my, co to známe z manželství se tomu ani nedivíme, prostě jsme zvyklí…
8. kolo: Makkabi – TJ Slavoj Litoměřice
0 : 4
My už máme kanárů, skoro jako Kája slavíků. Další zápas s takovým soupeřem, že každá zápasová remis by byla úspěchem. Dalším faktorem stejným s minulým kolem je onemocnění Tomáše, který se též jako Pavel nachladil a není mu dobře. Půlka týmu je na marodce, tož ještě, že je konec turnaje a chlapíky doma manželky vykurýrují.
Opět jsem hrál á tempo, abych neusnul u partie a zakončil partii s plus dvěma minutami, oproti začátku partie. Soupeř spotřeboval času cca 90 minut a přehrál mne v pohodě a bez velkého násilí. Potom prohrál Pavel, který stál pěkně, ale potom začal partii kazit. Tomáš podlehl po hrubé chybě (dle jeho slov po mnoha a mnoha partiích) a vzdal. Honza bojoval proti mistru ČR seniorů nad 50 let, v koncovce těžkých figur přišel o pěšce a prohrál.
Zítra nás v posledním kole čeká repre Slovenska s dvěma GM…- to asi půjdeme brzičko na vlak…
Quod licet Iovi, non licet bovi
(Co je dovoleno Bohovi, není dovoleno volovi.)
V zápase s Bohemií v prvním kole jsem po mé remíze navrhnul rozhodčímu (tady komunikace mezi kapitány, či nabídky remízy jedině přes rozhodčího) remízu na šachovnicích 2. až 4. Rozhodčí mi řekl, že je to zde na ME nemožné
Včera v zápase mezi repre ČR a SVK během půl hodiny čtyři remízy. Chápu, že oběma družstvům to vyhovovalo a su pro to, aby takové to dohody fungovaly a byly umožněny. Sofijské pravidlo je možná dobré v normálních časech, avšak v době Covidové, když diváci mají přístup k shlédnutí partií vyloženě zakázán, je dle mne dohoda remis v pohodě…
SLOVENSKO – MAKKABI BOSKOVICE
4 : 0
Bratom zo Slovenska sme dali vel‘kú šancu a nastúpili v troch. Tomáš Baránek tiež ochorel, prechladol sa (pravdepodobne z metra či električky) a do obeda odišiel kurýrovať sa domov k manželke.
Slovensko vtedy viedlo z výkopu 1:0 a keď som to vravel doobede pánu Jánu Plachetkovi (súper Tomáše Baránka), vravel, že sa nehnevá. Ale poprial súperovi skoré uzdravenie. Aj tým ukázal slovenský vel‘maister svoju vel‘kost.
První prohrál Honza Zemánek a následoval jej Pavel Sysr. Oba běželi na MHD a osirel som. Trápil som súpera GM Igora Stohla a premýšlal: chudáci sa tímto živia, ja to igraju pre zábavu a takto je trápim. Podarila sa mi malou kombinací získat kvalitu, kterou jsem posléze vrátil s přechodem do remízové koncovky. Tu jsem však hrál na výhru a prehral. Spotřebovaný čas: Bílý Igor ještě 8 minut a hrál by na 30 sec., já černý spotřebovaný čas: plus 2 minuty oproti začátku partie! Při 60 tazích jsem spotřeboval 32 minut, Igor 142 minut!!!
Tímto končí naše anabáze ME v Praze. Celkově jsme odvedli pěkný výkon, některé soupeře jsme potrápili a ukázali, že nejsme úplná ořezávátka… – a kdo může říct „su 10. v Evropě?“